Černá Hora, Crna Gora či chcete-li Montenegro nezískala svůj název náhodou. Při poznávání země zjistíte, že je vůbec div, že mají kam přistávat letadla. Území tohoto malého státu totiž z 95 procent pokrývají hory. Tyto daly vzniknout čtyřem národním parkům: Durmitor, Skadarské jezero, Biogradská Gora a Lovčen.

Národní park Durmitor

Tento národní park se nachází přibližně ve středu země. Uprostřed ukrývá nejvyšší horu země Bobotov Kuk (2523m n.m.), je nejvýznamnějším lyžařským centrem a v zimě i v létě láká velký počet turistů. Centrem tohoto pohoří je horské středisko Žabljak. Z tohoto místa se vyráží jak na lyžařské svahy v zimě, tak v létě na všechny horské treky nebo jen túry kolem horských ples.

Výstup na nejvyšší horu Bobotov Kuk

Na tuto horu lze vystoupit během jednoho dne. Ať už se na cestu vydáte ze Žabljaku přes údolí Lokvica a stejnou cestou kolem Ledové jeskyně se pak vrátíte i nazpět nebo se necháte vysadit v sedle na západní straně pohoří a odtud přejdete hřeben přes nejvyšší horu do Žabljaku. V letním období lze na vrchol vystoupit bez speciálního vybavení.

Výstup na Malý Medjed, Savin Kuk či Oblou Glavu

V Žabljaku jsou dva kempy těsně před vstupem do národního parku (8 EUR). V národním parku lze přespat v salaších v údolí Lokvica. Ubytování seženete i v soukromí (15-20 EUR). V Žabljaku je supermarket a několik méně či více drahých restaurací.

Národní park Biogradska Gora

Když z Durmitoru zamíříte směrem k současnému hlavnímu městu Podgorica, budete ze západní strany míjet Národní park Biogradska Gora. Park je známý především jedním z nejzachovalejších pralesů Evropy, stejně jako zapomenutými kouty pohoří. Ostře tak kontrastuje s pohořím Durmitor.

Tří až čtyřdenní přechod

Pohoří Bjelasica, které skrývá Národní park Biogradská Gora, lze přejít během tří dnů. Absolvujete tak přechod podobný přechodu Nízkých Tater, s možností nabrání vody či doplnění sýra v místních salaších.

Minitrek kolem jezera

Trek (spíše procházka) začíná na parkovišti u místní restaurace, kde si také můžete postavit na několik dní stan. Značená cesta vede kolem Biogradského jezera. Cesta dává nahlédnout do zachovaného pralesa, stejně tak jako na nejbližší vrcholky hor. Vyhraďte si pro tento minitrek dvě hodiny.

Národní park Skadarské jezero

Největší jezero Balkánu a největší kapři Evropy. Místo nejnižší kryptodeprese (-38m pod hladinou moře) v Evropě. Ideální den v těchto místech můžete začít projížďkou po jezeře. Lodivod Vás nechá skočit do vody a vyzkoušet tak poměrně vysokou teplotu vody jezera (v létě kolem 23 °C). Ukáže Vám, kde hnízdí kormoráni, kam byli nasazeni hroši (údajně) či jak daleko a jakým směrem je Albánie. Možná se Vám naskytne i výhled na pohoří Prokletije. Na závěr Vám ukáže, kde připravují nejlepší rybí polévku a Skadarského kapra – prý v restauraci U Hemingwaye. To vše za 18 EUR.

Toto místo je známo jako místo s nejvyšším počtem srážek v Evropě. Tyčí se nad bývalým hlavním městem Cetinjí. Snad právě proto je oblastí posvátnou pro všechny Černohorce. Je totiž místem posledního odpočinku národního obrozence Petra Njegoše – spisovatele, vladyky a nejvyššího představitele království Zeta (původní název Černé Hory) v 19. století.

Na nejvyšší horu Štirovnik či na Jezerski vrh (místo s mauzoleem Petra Njegoše) snadno vyrazíte z Cetinje či ze sedla Krstec po překonání tzv. Lovčenské silnice z města Kotoru.

Pobřežní města

Černá Hora je zemí, která nenadchne pouze trekaře či horaly. Jistě nadchne i milovníky moře, nočního života přímořských měst či gurmány obdivující středomořskou kuchyni. V roce 1979 bylo černomořské pobřeží poškozeno silným zemětřesením. Historické město Kotor mělo značně poškozeno historické jádro, stejně jako Budva, jejíž brána do starého města byla na několik let zatlučena.

Dnes však města žijí ruchem přímořských center a dávají tak na odiv opravenou architekturu Benátské republiky či mohutnost svých hradeb. V přístavu města Tivat zase můžete vidět lodě srbské armády, které se nechvalně proslavily ostřelováním Dubrovníku v roce 1991. Před tím než opustíte Montenegro směrem do Chorvatska, navštivte Herceg-Novi – lázeňské město s velkým množstvím schodů, stromů a květin – východisko do pohoří Orjen.

Jen město Ulcinj se od těchto měst liší. Leží na hranicích s Albánií při deltě řeky Bojany. Toto místo je zcela muslimské, nepřekvapí Vás zde proto hlas muezzina nesoucí se z minaretu místní mešity. Co Vás zde ale překvapí určitě, je jediná písečná pláž Černé Hory, konkrétně s pískem černým.

Další důvody, proč navštívit Montenegro

Při pohledu na mapu Černé Hory Vás zaujme velký záliv, podobný norskému fjordu, který se zarývá do pevniny hned za hranicemi s Chorvatskem. Je jím záliv ve tvaru čtyřlístku Boka Kotorská, záliv, který si nikdo, kdo byl v těchto končinách, nenechal ujít. Překvapí Vás blankytně modrou vodou, ostrůvky s katolickými kostelíky Sveti Djorde a Gospa od Škrpljela nebo ostrovem Mamula – vězením z dob prezidentování Josipa Tita.

Za další raritu Montenegra lze považovat nejen most přes řeku Taru z 30. let 20. století, ale i šunku pršut – speciálně sušenou vzduchem, který je směsicí vzduchu středomořského a pevninského. Jistě ochutnáte víno Vranac – balkánskou odrůdu silného červeného vína. Město Cetinj – bývalé hlavní město království Zeta, které dnes ukrývá polorozpadlé budovy velvyslanectví snad všech evropských měst, je místem, kde najdete nejznámější pravoslavný monastýr země – Cetinjský monastýr.

Crna Gora je země, která pro svou polohu na Balkáně je směsicí kultur a náboženství. Nadchne Vás ale hlavně unikátní přírodou, milými lidmi, typicky balkánskou kuchyní a nejčistším pobřežím Evropy. Vyhraďte si proto následující léto deset dní a vyražte směrem na jihovýchod!