Proč jezdíme na SRÍ LANKU za sloním safari?
autorka: Vladimíra Svitáková (psáno pro hedvabnastezka.cz) 07.11.2020

Obrovské kolosy na dosah ruky, něžné sloní samice s mláďaty a velká stáda vodních buvolů, šakalů či opic. To vše je neuchopitelná krása národního parku Uda Walawe.

Jsme téměř na samém jihu Srí Lanky a s konečnou platností opouštíme centrální vysočinu táhnoucí se od západu na východ ostrovem. Silnice spojující pobřeží a vysočinu se přestává klikatit, procento vlhkosti začíná stoupat a na obzoru se začíná opět objevovat džungle – čajové plantáže nadobro zmizely. Přijíždíme do oblasti, odkud je už cítit vzduch oceánem. Těšíme se na koupání, ale ještě předtím chceme navštívit jeden z největších srílanských národních parků – Národní park Uda Walawe.

Je navečer a my se ubytováváme ve vesničce s názvem Timbolketiye. Přespáváme v cabaňas na okraji džungle a domlouváme na zítra na 6:00 džíp směrem do parku. Zvířata je nejlepší pozorovat za rozbřesku, a tak obětujeme spánek – vlhká noc v džungli plná komárů stejně na síle moc nepřidá.

Cesta z Timbolketiye k branám parku trvá džípem s otevřenou korbou přibližně půl hodiny. Chladnější ráno je nádherné. Na obzoru začíná vycházející slunce osvětlovat vrcholky vysočiny, lidé začínají chodit do práce a za ohradou národního parku vyrážejí za potravou naši první dnešní sloni a bůvoli. U vchodu do parku platíme vstupné a na oplátku k nám přistupuje průvodce národního parku. Konečně začíná safari.

Safari

Bylo nám řečeno, abychom nečekali tak bombastické pohledy na zvěř jako při safari afrických. Nikdo z nás neměl před tímto výletem zkušenosti se safari vůbec, a tak jsme byli plni očekávání, neovlivnění předchozími zážitky.Dostali jsme radu, že do národního parku je nejlepší vyrazit brzy ráno, kdy na zvěř není ještě horko. Zvířata vyrážejí za potravou předtím než se před slunečním žárem skryjí do stínu, což jsou většinou místa, kam běžný návštěvník parku nezavítá. Podařilo se a my vjeli do parku jako druhý džíp. Do této oblasti je povinností mít v džípu pracovníka NP. Jeho přítomnost je obohacujícím faktorem. Ukázal nám nejen místa odkud se dala v klidu pozorovat zvířata, ale i zasvěceně pohovořil o reáliích oblasti a jednotlivých druzích zde se vyskytujících zvířat.

Své pozorovací schopnosti uplatnil v náš prospěch a to ve chvíli, kdy asi po dvou hodinách v NP jsme narazili na stádo asi 30 kusů slonů čítající samice a slůňata. V klidu se pásli pár metrů od cesty a asi po dvaceti minutách nerušeného focení začali z obou stran našeho auta cestu přecházet. Všichni jsme jen za zvuků uzávěrek fotoaparátů zírali na obrovské kolosy pohybující se okolo nás na dosah ruky. Celkově jsme v parku strávili něco málo přes tři hodiny.

NP Uda Walawe

Národní park Uda Walawe leží přibližně 30 kilometrů severně od jižního pobřeží ostrova. Je snadno dostupný po silnici A18 mířící z pobřeží přes vysočinu až do Colomba. Správní středisko celé oblasti se honosí krkolomným názvem – Embilipitiya, odkud je k branám parku asi 25 kilometrů.

Park byl založen v roce 1972 jako útočiště pro migrující slony. Postupem času bylo území dnešního parku natolik zkultivováno, že se stalo útočištěm pro další druhy zvířat. Dnes má celý národní park rozlohu přes 30tisíc hektarů, zahrnujících vodní rezervoár, týkové lesy a terén s travnatým povrchem. Na území tohoto parku míří převážně ti, kteří chtějí pozorovat slony. Počet slonů na tomto území v dnešní době dosahuje 500 kusů. Samice s mláďaty žijí ve stádech, samci žijí samotářsky a ke stádu přicházejí jen za účelem páření. Zvláštností tohoto parku je tzv. Elephant transit home (ETH), který se zabývá speciální péčí o mláďata. Kromě mláďat narozených na území Uda Walawe jsou sem přivážena i mláďata, která byla nalezena bezprizorní mimo území NP. Tato mláďata jsou zde pak monitorována a je jim věnována speciální lékařská péče, včetně výživového režimu. Většinou jsou sledována do věku čtyř let a pak vypuštěna zpět do volné přírody zdejšího i jiného národního parku na ostrově.

Kromě slonů indických jsou zde k vidění velká stáda vodních bůvolů, laní, šakalů nebo opic. Údaje hovoří o více než sto druzích ptáků převážně vodních. Nad všemi však kraluje orel bílý. Stejně tak jako na celém ostrově i zde díky vodnímu rezervoáru snadno spatříte varana bengálského dosahujícího až dvoumetrové délky. Ten kdo má velké štěstí může zde spatřit levharta. Pro jeho spatření je třeba zajet mezi skály, kde levharti většinou odpočívají. 

Na Srí Lance je 24 národních parků. Slony ovšem můžete vidět nejen v těchto národních parcích, ale i divoké v krajině. Tato podívaná se vám naskytne obzvláště před západem slunce, kdy vyrážejí za potravou. Chcete-li ale slony opravdu vidět, zaplaťte si safari do některého národního parku v okolí Sigiriye v centru ostrova nebo do výše zmiňovaného národního parku Udawalawe. 

so, iGO with
Proč jezdíme na SRÍ LANKU za sloním safari?
Přijmout
Tato stránka využívá cookies za účelem zkvalitňování svých služeb. Setrváním na této stránce dáváte souhlas s jejich užitím.