Proč plánujeme Island?
Island je země, která je cestovatelským snem nejednoho z nás. Stačí, abyste shlédli fotografie, kterých je plný internet, přečetli jednu z mnoha fotopublikací o Islandu nebo i jedinkrát pohlédli z letadla při cestě z Evropy do Ameriky a kdo máte srdce cestovatele, okamžitě se zamilujete. Nás, středoevropany žijící v již dávno sopečně neaktivní oblasti, asi vždy bude lákat navštívit místa, kde se potkáme se sílou země. Pravděpodobně vždy nás budou fascinovat činné sopky, gejzíry a další projevy geotermální činnosti. Než vyrazíte, přečtěte si, na co všechno se můžete těšit a hlavně, na co se připravit.
Hlavním trhákem a atrakcí číslo jedna je na Islandu bezesporu příroda. Gejzíry, ledovce, jezera, vodopády a řeky. To je vodní říše pestré islandské přírody. Severoevropský ostrov je doslova protkán vodní soustavou, která je na mnoha místech ovlivňována termální činností pod zemským povrchem. Island je proto jedním z nemnoha zemských míst, kde můžeme pozorovat úžasnou show činných gejzírů, projevů tzv. geotermální činnosti. Doslova turistickým trhákem je tzv. Zlatý okruh, který se nachází nedaleko Reykjavíku. Toto úžasné místo zahrnuje vodopád Gullfoss, masu vod řeky Hvítá řítících se do údolí. Dalším místem zastávky tímto okruhem je oblast Geysir, kde naleznete několik v různých časových obdobích tryskajících gejzírů. Turisticky atraktivní oblast pak doplňuje Národní park Þingvellir, který je nádhernou ukázkou sopečné tvorby krajiny.
Island je ostrov, pod kterým je sice k zemskému jádru blíže než na většině místech světa, přesto díky zeměpisné šířce je to země s vynikajícími podmínkami pro tvorbu ledovců. A tak tyto obrovské zásobárny vody jsou na ostrově fenoménem. Jsou pod nimi často ukrytá jezera. Jak ledovce tají, vznikají vodopády a řeky, které společně tvoří úžasnou ledovou tvář Islandu. Nejznámějším z ledovců Vatnajökull, dosahující rozlohy více než 8000 km² a zabírající téměř 10 procent celkové rozlohy země, je tak jedním z největších ledovců světa. Jeho průměrná tloušťka je místy až půl kilometru.
Jste-li cestovatel, přes hledáček fotoaparátu hledící na svět, je Island tou správnou volbou. Vždyť kdo z nás se někdy nezasnil nad fotografiemi úžasné přírody, aby pak z popisku zjistil, že jsou pořízené na Islandu. Čas na tomto severoevropském ostrově plyne pomaleji, bez zbytečných velkoměstských stresů. Je tedy dostatek času na rozmýšlení, na procházku, na čekání na to správné světlo k dobré fotografii. Jen se podívejte do některé z islandských fotogalerií a nechte se na focení v tomto prostředí nalákat.
Seveřané dlouhodobě platí za skvělé architekty. Samozřejmě především pak Švédové a Norové, kterých je nepoměrně více než 300 tisíc Islanďanů. Přesto i zde na ostrově najdete vynikající příklady tzv. severské architektury, která je příkladem splynutí s krajinou a s přírodními materiály. Upřednostňuje jednoduché tvary a minimalistické pojetí. Líbí se Vám tento styl? Pak jistě oceníte návštěvu Reykjavícké koncertní haly a konferenčního centra Harpa, otevřenou v květnu 2011. Jistě budete obdivovat i budovu Hallgrímskirkju, luteránský farní kostel, svou výškou 73 metrů nejvyšší kostel na celém ostrově. Jeho architektura má připomínat sopečnou krajinu ostrova. Hledáte klid plynoucí ze strohosti staveb … pak je sever Evropy tím pravým místem pro Vás.
O fenoménu islandského fotbalu se dnes mluví trochu s nadsázkou. Kdo sledoval EURO 2016, pořádaný ve Francii, ví, že Islanďané zazářili, stali se překvapením turnaje. Amatéři, kteří zdolali nejen urputné Angličany a dostali se až do čtvrtfinále. Svět tehdy obletěly záběry vousatých potomků vikingů slavících ve Francii a ve stejné době i na Islandu. Celá Evropa Islanďanům přála jejich fotbalovou jízdu. Ostrovní fotbalisté jsou ve svém oboru totiž amatéry, většina z nich jsou rybáři. Přesto nám z letošního léta zůstanou neodmyslitelně v paměti jako fotbaloví mágové.
Tak jako všechny severské země, je i na Islandu jeden ze základních historických kamenů založen na ságách. Sám termín sága totiž pochází z islandského slova saga. Většinou je to epický příběh dávné skandinávské historie, který vypráví o dobyvačných výpravách, osidlování území nebo o bojích mezi jednotlivými klany. Zkuste si s sebou na Island vzít některou z, u nás vydaných knih, severských ság. Mraky válející se nad krajinou a nad mrazivým Atlantikem vám krásně dokreslí toto poetické čtení o historii severských zemí.
Island je ostrovní země položená daleko od břehů evropského pevninského kontinentu. Po staletí tedy byli její obyvatelé odkázáni v kuchyni na “co ostrov dal”. Kuchyně tak byla založena hlavně na rybách, mořských plodech, bramborách a obilovinách. Vzhledem k dlouhým zimám byla potřeba potraviny skladovat, udit a solit. A právě z doby minulé pochází jedna z “velkých pochoutek”. Jen málokdo, i z místních, pozře tzv. hákarl, maso grónského žraloka velikého, které je jedovaté. Zakopává se tak na několik měsíců půl metrů pod zem, aby půda z masa jedovaté látky vytáhla. Dnes jsou Islanďané druzí na světě ve spotřebě ryb hned po Japoncích. Hojně se tu jí zvěřina, ptactvo (třeba i papuchalkové), zelenina a hlavně sladké, jehož velká spotřeba je ještě z dob dánské nadvlády.
Na Islandu je silniční síť rozdělena na dvě skupiny. Okružní silnice a ty nej turistická lákadla jsou přístupná pro běžná vozidla a autobusy. Na ta odlehlá místa ve vnitrozemí se však dostanete pouze po silnicích, které jsou dostupné jen pomocí vozidel 4x4. Islanďané jsou i na tuto skutečnost připravení. Ostrov je dostačně zásoben mapami nezpevněných cest, vozidly 4x4 kategorie, vybavenými kempy, kde lze strávit poklidnou noc, ale i organizacemi, které vás na takovýto výlet rády vezmou. Jste-li milovníky jízdy v náročném terénu, určitě Vás Island nezklame.
Ostrov, na kterém leží stát Island se nachází v místech, kde se setkávají dvě tektonické desky. Je tedy velice tektonicky činný. Kromě gejzírů zde najdeme velké množství stále činných sopek, lávových polí, bahenních sopek a občas můžeme zažít i zemětřesení. Krajinu ostrova tvoří horniny jako je pemza, čedič nebo tufy. Ten, kdo je obdivovatelem takovéto neklidné, “měsíční krajiny”, zde najde ráj. Láva zde pokrývá přes 10 procent povrchu ostrova. Vždyť kdo by si dnes nevzpomněl na sopku Eyjafjallajökull, která svou činností v roce 2010 ochromila leteckou dopravu Evropy. Legendární je i sopka Hekla, o které se ve středověku věřilo, že je vstupem do pekla.
Jev, pro středoevropany magický, navozující pocit ze zemí daleko vzdálených na severu. Aurora borealis neboli polární záře je jev vznikající vysoko nad Zemí, přibližně v 1000 kilometrech. Částice ze sluneční erupce jsou neseny větrem s molekulami atmosféry. Toto elektromagnetické záření je pak viditelné v našem spektru světla. Máte-li na Islandu štěstí, můžete i zde občas od podzimu do jara za jasných, velmi chladných nocí pozorovat tento úžasný světelný jev.
Máte-li rádi přírodu, neklidnou půdu, drsné severoevropany s mořsku kuchyní a omezeným alkoholem, pojeďte s námi na svérázný Island. Provedeme Vás těmi nejzajímavějšími místy této úžasné učebnice geologie země.
