Malý hlodavec, konkrétně Cibetka palmová, řádně zahýbal v 19. století kávovým světem. Tehdy jakartská rodina Widjajů zjistila, že kávové třešně (bobule), které projdou trávicím systémem malého hlodavce, kde údajně dojde k fermentaci, lze taktéž upražit … a navíc, díky této zvláštní cestě má výsledná káva pak výjimečnou chuť. A tak dnes můžete ochutnat na růzkých místech světa tzv. kopi luwak neboli cibetkovou kávu (kopi = káva, luwak = cibetka). Kávu velice drahou a zvláštní chutě. Co byste měli před tímto svým šálkem kávy ale určitě vědět?

Kdo je cibetka? Kočka nebo hlodavec?

Cibetka je hlodavec, který žije na některých místech Evropy, Afriky, ale hlavně Asie. Můžete ji spatřit v Malajsii, na Filipínách a v Indonésii. Co je ale pro znalost cibetkové kávy důležité vědět, je to, že cibetka je masožravá a má nesmírně dobře vyvinutý čich. Při svém výskytu ve volné přírodě proto dokáže díky svému skvělému čichu objevit ty nejlepší kávové třešně, které ukrývají ta nejlepší kávová zrna. Na těch si pak jen občas pochutná jako na malém dezertu. Zrna projdou neporušena trávicím systémem, kde dojde k fermentaci. Z nalezeného trusu cibetky pak sběrači vysbírají ona neporušená zrna, propláchnou je, upraží a připaví na prodej. Odborníci tvrdí, že výsledná zrna, která prošla trávicím traktem cibetky jsou více olejnatá a po fermentaci v těle hlodavce mají silné aroma. Tolik encyklopedická teorie.

5 nejdražších káv světa (zdroj: youtube.com)

Co praví kávomilci, odborníci na kávovou lahodu?

Jistě každý kávomilec, který se vypraví tam, kde může kávu ochutnat, nezmešká okamžik, kdy tento lahodný mok lze vyzkoušet. Tuto touhu zkusit nepoznané jistě podpořila i scéna jednoho, dnes již kultovního, filmu Bucket List (česky Než si pro nás přijdou), kde si dva na smrt nemocní boháči (Jack Nicolson a Morgan Freeman) povídají o vyjímečné chuti tohoto druhu kávy. 

Všeobecně se ale lidé shodují, že káva nepatří k nejlahodnějším. Připočteme-li, že momentálně ji u nás můžete pořídit v průměru za tisíc korun za 50 gramů, není možná o co stát. 

Ale narovinu, kdo by nechtěl ochutnat, když už vyrazí třeba na Bali, kopi luwak? Obzváště, je-li tímto mokem ostrov vyhlášený???

Má to ale háček a né zanedbatelný

Jak už jsem výše popsala, cibetka je masožravec a kávové třešně jí jen občas a jako dezert. Což je základní rovnice k ceně této kávy. 

Logicky vyplývá, že takto přirozeně získaných kávových zrn není mnoho. Proto je cena výsledného lahodného moku tak vysoká. Jenže lidé jsou koumáci, a tak vymyslely, že když cibetky pochytají, zavřou je do klecí a budou je překrmovat pouze kávovými třešněmi, bude dostatečná nabídka této kávy a oni vydělají peníze. A tak se také stalo … 

Dnes naleznete na místech, kde se cibetky přirozeně vyskytují tzv. kávové farmy, kde chovají cibetky v zajetí a kde je krmí pouze kávovými třešněmi. Cibetky tak strádají nejen v rámci toho, že se nemohou pohybovat tak, jak by potřebovaly, nejen tím, že místo své přirozené stravy jsou krmeny jen rostlinnou stravou, ale jsou také neustále v podstatě “zfetované” velkým příjmem kofeinu.

Je to na každém z nás

Rozhodně platí, že místní lidi tato práce živí a otázkou je, zda by měli jinou práci, která by jim zajistila finance na základní přežití.  Na druhou stranu se tato káva získává způsobem, který evidentně není právě tím nejšetrnějším k cibetkám. 

Každý z nás si ale naštěstí může zvolit jak se k dané problematice postaví. A tím je i otázka tzv. zodpovědného cestování …