Proč nás fascinuje NORSKO
autorka: Vladimíra Svitáková (psáno pro Magazín Radynacestu.cz) 09.03.2021

Skandinávie, daleká země na severu, která v nás vždy vyvolá lehké chvění … snad pro svou nedostupnou krajinu fjordů a hor, tajemné dávné národy vikingů, objevitelské cesty svých synů a dcer … Snad pro své kontraverzní chování. Na jedné straně až paranoidní ochranu životního prostředí a na druhé straně nerespektování zákonu o lovu velryb. Snad pro své literáty, snažící se vystihnout severskou drsnost a depresivní počasí odrážející se v lidském chování. Je spousta důvodů proč do Norska vyrazit a stát se jeho, možná až obcesivním, obdivovatelem … 

Důvod první: Ztraceni mezi fjordy

Možná právě kolmé stěny hor padajících do vod Norského moře jsou to první co člověka napadne, když se řekne Norsko. “Daleká cesta na sever”, jak hlásá původní název této části planety a plně se odráží v anglickém názvu “Norway”. Celé západní pobřeží skandinávského poloostrova bylo původně pokryto ledovci. Jak ledovce ustupovaly a ulehčovaly zemské kůře a současně zvedaly hladinu oceánu, daly vzniknout hlubokým údolím, které se postupně zaplavovaly mořskou vodou. Tento geologický útvar, nazývaný fjord, nám při pohledu na něj pravidelně bere dech. Fjordy můžeme vidět například i v Patagonii, na Novém Zélandu či v Severní Americe při pacifickém pobřeží. Zde v Norsku je však nejznámnější. Při průjezdu členitým pobřežím, kdy se střídají serpentiny, tunely, estakády a lodní trajekty, byste až málem ztratili iluze o svém orientačním smyslu. Cítíte se ztraceni a s tísní v srdci myslíte na dávné obyvatele této oblasti a nutně si kladete otázku, jak se tu bez mapy vyznali, jak vůbec vyjeli na moře a jak vůbec zvládli se vrátit domů?

Důvod druhý: Tajemní vikingové

Častokrát míváme v mysli vikingy jako drsné rusovlasé vousáče s rohatou přilbou na hlavě. Každý dnes už přitom ví, že vikingové nikdy rohaté přilby nevlastnili. Naopak se zcela jasně ví, že byli výbojným národem, který pravděpodobně jako první evropský národ doplul k břehům Severní Ameriky. Víme, že díky nedostatku potravy dobývali jednotlivá evropská území od Britských ostrovů po Sicílii až po dalekou Rus. Dnes míříme do Skandinávie abychom si tyto tajemné pohany připomněli návštěvou muzeí s artefakty jejich dávné existence. Počínaje předměty pro běžný život až po jejich, skvěle zrestaurované, lodě. Toužíme se ponořit do drsného prostředí, z něhož tento drsný národ vyrážel na své dobyvačno-objevitelské cesty. Věřte, že na své cestě Norskem ještě dnes zahlédnete rusovlasého muže s plnovousem a osvaleným tělem, který jakoby se prosákl z dávné minulosti a drsnost vikingů udržoval do dnešních dnů.

Důvod třetí: Mořské delikatesy a karamelový sýr

Kuchyně všech národů světa se vyvíjí po staletí. Vždy je založena na produktech, která země odnepaměti lidem v daném regionu dává. Logicky pak v Norsku na stole převládají produkty všudypřítomného moře. Je známým faktem, že Norové porušují celosvětové zákony o zákazu lovu velryb. Argumentují, že po generace bylo velrybí maso hlavní složkou jejich jídelníčku. Že lov kytovců je jejich tradicí. Dnes většina Norů velrybí maso odmítá, a tak se vyváží na japonské stoly. Přesto na úžasně městských trzích najdete rudě zbarvené velrybí maso vedle masa z losa či soba a přemíry všemožně upravených ryb a mořských plodů. Delikatesou jsou pak norské sýry. Zvláštností je tmavě hnědý sýr s karamelem, který je speciálně s brusinkovým džemem vynikající!!!

Důvod čtvrtý: Skandinávská architektura aneb v jednoduchosti je krása

Norové nikdy v minulosti netrpěli nadbytkem. Jejich věčný souboj s drsnou přírodou se odrazil i v jejich výstavbě obydlí a náboženských staveb. Jediný materiál, kterého měli vždy dostatek bylo dřevo. A tak dnes mezi významné památky pod záštitou UNESCO patří hlavně sloupové dřevěné kostely tzv. stavkirke. V Bergenu či Oslu pak najdete mnoho budov z dob secese. Dnes Norové používají dřevo nadále, s lehkostí ho pak kombinují se sklem. K novodobým architektonickým počinům patří například budova Opery v Oslu. I v architektuře rodinných domů se odráží skandinávská strohost a prvoplánovaná účelovost. Ti, kteří ji obdivují, hovoří o kráse v jednoduchosti.

Důvod pátý: Země zimních sportů

Norsko jako země s většinou studených dní. Je tak ideálním místem pro zimní sporty. V roce 1994 se v Lillehammeru, v jižní části země, konaly 17. Zimní olympijské hry. Koukneme-li se do statistik, zjistíme, že tři nejúspěšnější sportovci zimních olympijských her jsou právě Norové. Ole Bjorndalen, Bjorn Daehlie a Marit Bjorgenová jsou biatlonista a běžci na lyžích. I celé Norsko vede žebříček v zisku získání medailí ze zimních her na celé čáře. Norové se totiž o výchovu svých sportovců starají. Nemalou měrou jim k tomu nahrávají i mírně zvlněné kopce, které jsou ideální pro běh na lyžích. Pořádají i jeden z vrcholných závodů, kam spadá i naše “Jizerská 50”, tzv. laufy (dálkové běhy na lyžích) nazývaný Birkebeinerrennet. Ve městě Gjovik pro změnu vystavěly             u příležitosti Zimních olympijských her v podzemí hokejovou halu pro 5 000 diváků. Hala tak svou industriální architekturou neruší okolní přírodu a současně je největším, člověkem vybudovaným, podzemním prostorem na světě. 

Důvod šestý: Světové osobnosti

Polárníci Nansen, Amunsen či Sverdrup. Mořeplavec a badatel Heyerdahl. Spisovatelé Ibsen či Nesbo. Malíř Munch. Bohužel i nechvalně proslulý masový vrah Breivik. Veleúspěšní sportovci Bjorndalen, Daehlie a Bjorgenová. To všechno jsou lidé, kteří svého času plnili stránky světových periodik. Norsko je země, která má pouhých 5 milionů obyvatel, přesto má ve svých řadách objevitele a dobyvatele obou pólů. Mořeplavce, který potvrdil teorii o míchání kultur světadílů ve starověku. Spisovatelé, kteří plní svými díly divadelní hlediště či knihkupectví od New Yorku po Tokio dodnes. Bohužel i jeden z největších masových vrahů současného světa má norské kořeny. Zdá se, že čím drsnější země, tím rodí aktivnější jedince, kteří si hledají své místo na výslunní.

 

Důvod sedmý: Odlehlé norské kraje plné zvířat

Sob, los, pižmoň a rosomák … čtyři zástupci norské fauny, které jen tak v evropském lese neuvidíte. Sob je symbolem celé Skandinávie a je dnes v podstatě domestikovaným zvířetem severoskandinávských pastevců. Zatímco los, který dříve žil i na našem území, žije ve Skandinávii divoce a je jen těžko k zahlédnutí. K pozorování pižmoně se dnes pořádají výpravy do oblasti Dovrefjell. Rosomáků už je dnes jen omezené množství. Medvědy hnědé s velkým štěstím potkáme jen při hranicích s Ruskem. Ornitologové do Norska jezdí obdivovat hejna papuchalků a terejů. Vzhledem k tomu, že k území Norska patří i daleké Špicberky patří do norské fauny i jeden z největších predátorů světa, lední medvěd. 

Důvod osmý: Pochodit si po kopcích? Kam, když ne do Norska

Zadáte-li do internetového vyhledávače heslo “Norsko”, dostane se Vám pohledu na dechberoucí fotografie fjordů, hor, vodopádů a jezer. Nafotili je většinou obyčejní turisté, kteří využili bezpočtu turistických tras a chodníků, kterými je Norsko doslova protkáno. Ty nejzajímavější vyhlídky jsou téměř vždy zajištěny tak, abyste si mohli odvést ty nejkrásnější fotografie a dál Norsko propagovali. Tato skandinávská země je totiž, kromě jiného, závislá na cestovním ruchu. A tak se o své přijíždějící turisty náležitě stará. Na ochranu přírody a regulaci turistů byl už v roce 1962 založen Národní park Rondane. Od té doby Norové ochraňují přírodu již na 36 místech, kde založili národní parky. 

Důvod devátý: Samá voda, samá voda

V Norsku člověk snadno podlehne iluzi, že vody je na světě více než dostatek. Zaplavené fjordy, jezera, řeky i vodopády plné vody. Vše je podmáčené a nemine delší období, aby nespadlo alespoň několik kapek deště. Pláštěnka a deštník jsou povinnou výbavou každého návštěvníka země. Voda je natolik všudypřítomná, že realizace mostních projektů, pro usnadnění cest přes vodní překážky, je nikdy nekončící prací. Norové vyhradili velké množství peněz na výstavbu těchto děl.

Důvod desátý: Pověstná skandinávská čistota

Je všeobecně známo, že Norové se až chorobně starají o zdraví své přírody. Stavějí tak úsporné stavby, které zapadají do rázu krajiny. V horách razí tunely, aby ulehčili zevní podobě skal. Všude jsou umístěny odpadkové koše. Samotní obyvatelé této země se chovají naprosto ekologicky, s úctou ke své zemi. Cigarety jsou zde snad nejdražší na světě. Už při samotném nádechu máte pocit, že se Vám dýchá tak nějak snadněji, čistěji … 

Vyrazte do Norska a budete unešeni. Budete ztraceni mezi fjordy, budete dýchat čistý vzduch a budete obdivovat strohost a účelovost skandinávské architektury. Pojeďte s námi po cestách vikingů a dávných objevitelů. Pojeďte se s námi inspirovat na sever Evropy!

so, iGO with
Proč nás fascinuje NORSKO
Přijmout
Tato stránka využívá cookies za účelem zkvalitňování svých služeb. Setrváním na této stránce dáváte souhlas s jejich užitím.